10 tipů pro učitele
" Jsem učitelka dětí ve věku 4-5 let. Rozhodla jsem se, že přestanu používat "posílání do kouta" a teď už bych se k tomu nikdy nevrátila. Vždycky jsem věděla, že učitel je ten, který udává tón ve třídě, ale výsledek toho, že jsem přestala posílat děti do kouta, mě úplně dostal. Více jsem děti a jejich potřeby respektovala a použila jsem to jako nástroj ke zvládání třídy. Jakmile byly jejich potřeby uznány, začaly se děti respektovat mezi sebou. Byla jsem nucena se zabývat opravdovými problémy na pozadí jejich chování a děti začaly zkoušet řešit problémy mezi sebou novými způsoby, místo aby jen šly za tím, co chtěly. V podstatě jsem jen dala najevo, že mi na nich záleží a ony se začaly cítit respektovány a také se tak chovaly k sobě navzájem. Jestli někdy budu mít šanci získat titul PhD ve vzdělávání, bude to na toto téma. Moje výsledky byly prostě báječné." - Erin
Často jsem tázána, jestli principy "AHA rodičovství" mohou fungovat ve třídě. Jak Erin dokazuje, odpověď je ANO! Samozřejmě to není jednoduché. Vyžaduje to zvládání vlastních reakcí. Vyžaduje to trpělivost. Někdy opravdu nemůžete pomoci dítěti zpracovat jeho emoce, protože tam máte dalších 20, které vás potřebují. A každý učitel ví, že to, co se děje doma, vždy ovlivní chování dítěte ve škole.
Ale všechny lidské bytosti reagují na respekt. I velmi malé děti se rádi podílejí na dění ve skupině a objevují řešení problémů.
Učitelé mi řekli to, co si uvědomuji, že se můžeme nechat vést stejnými myšlenkami jako v "AHA rodičovství" pro rodiče. Například pro kteroukoli třídu by bylo přínosem, kdybychom my dospělí pamatovali na toto:
1. Děti nás následují. Když se obáváme nebo zvyšujeme hlas, udělají totéž. Když jim dáme naším klidem najevo, že to není nouzová situace a že se budeme snažit přijít na řešení společně, naučí se emoční seberegulaci rychleji. Když se omluvíme za své chyby, naučí se to taky. Když s nimi budeme zacházet s respektem a empatií, budou tak ony zacházet i s druhými.
2. Děti reagují na
Napojení. Děti
jsou předurčeny k tomu, aby se orientovaly pomocí svých rodičů. Když
přijdou do školy, hledají dospělého, kterého budou následovat. Být takovým dospělým, kterého dítě chce
následovat, znamená, že se na něj musíte napojit s vřelostí. Když se
dítě dostane z rovnováhy, začněte tím, že se na něj napojíte a obnovíte
bezpečí v dané situaci. Někdy je to vše, co dítě potřebuje, aby se
dalo dohromady.
3. Děti lépe reagují
na podporu než na ovládání.
Všichni lidé se brání nátlaku a děti nejsou výjimkou. Děti ale velmi
zajímají otázky spravedlnosti (jak potvrdí všichni rodiče, co mají více
jak jedno dítě!). Proč tedy si
nepromluvit se tříletým dítětem, jaká pravidla potřebujeme a proč? Nebojte
se, že budou chtít ve všem volnost. Ve skutečnosti děti většinou navrhují
daleko více pravidel, než byste vy považovali za nutné. Když jsou děti
zahrnuty do tvorby pravidel, mnohem lépe je pak berou za své a řídí se jimi.
Dohodnutá pravidla zapište a vyvěste (snažte se je minimalizovat),
připomeňte dětem jejich důležitost a buďte otevřeni tomu, že budete dětem pomáhat
přidávat nová podle aktuální potřeby.
4. Preventivní údržba předchází záchvatům. Učitelé nemohou prostě jen tak všechno odložit a reagovat na dítě, které má problém, a proto je rozhodující zahrnout preventivní údržbu. Pokud to jde, reagujte empaticky na to, co každé dítě vyjadřuje. Ujistěte se, že se na každé dítě denně napojujete, i kdyby jen na malou chvíli. Jakmile si všimnete, že se schyluje k problému, snažte se ho řešit ještě PŘEDTÍM, než se dítě úplně rozhodí. Napojte se na něj a naslouchejte tomu, co ho rozrušilo. Pamatujte na to, že smích a "blbnutí" většinou pomůže napětí v situaci rozpustit. Ve skutečnosti dostanou všechny děti šanci se nahlas zasmát a to snižuje cirkulaci stresových hormonů v krvi a pomáhá vše urovnat a spolupracovat.
5. Empatie může být
kouzelným proutkem.
"Často děti nechám ve dvojicích nebo
v malých skupinkách hrát přetahovanou. Přišla jsem na to, že se dějí zázraky,
když se napojím tím, že naslouchám různým "stížnostem" a starostem studentů
(ohledně čehokoli, co je trápí) během vyhrazených 5ti minut, než začneme s výukou.
Jakmile ze sebe vše shodí, jsou daleko lépe připraveni se soustředit.
Téměř nikdy neposkytuji radu nebo řešení problému, ale jen empaticky
naslouchám. Často říkám "No teda, to nezní fér" a to je téměř všelék." -
Christy
6. Děti mají pro své
chování důvod.
Nemusí to být ten nejlepší důvod, ale pokud chceme změnit chování, je
dobré vědět, že dítě se nás nepokouší jen přivést do blázince. Zatímco
není přípustné, aby si dítě při práci nahlas broukalo, kopalo do lavice
před ním nebo strkalo dítě stojící v řadě za ním, má pro to přesto důvod
(možná mu to broukání pomáhá soustředit se, kope do lavice před ním,
protože má v sobě spoustu zadržované energie a to dítě za ním možná stojí
příliš blízko a je to pro něj nepříjemné). Samozřejmě musíte stanovit
hranice, abyste všem dětem ve třídě zajistili bezpečí a soustředěnost, ale
když pochopíme, že dítě má vždy důvod pro své chování, pomůže nám to stanovit
hranice způsobem, který dítěti umožní je dodržovat.
7. Děti CHTĚJÍ šanci
napravit rozepře.
Mluvte se třídou o tom, jak napravit chyby. Když jedno dítě napadne druhé,
jak nejlépe pak uzdravit vztah mezi nimi? Potrestat dítě, které si začalo?
Pomoci tomuto dítěti zjednat nápravu? Umožnit diskuzi, aby se obě děti
mohly naučit vyjadřovat své potřeby bez ubližování druhému? Když o tom děti
uslyšíte mluvit, hodně se naučíte. Nakonec získáte soubor pravidel, jak
pomoci předcházet a řešit hádky bez trestání.
8. Když je dítě
rozrušené, potřebuje šanci dostat se zpět do rovnováhy.Když dítě odešlete "do kouta", bude se považovat
za špatné a to nepomáhá k tomu, aby se příště zachovalo lépe. Raději
zkuste dětem pomoci sledovat jejich vlastní emoce a ovládat se pomocí "Útulného
koutku." Nahraďte místo "na hanbě" pozitivním prostorem, kde se dětem líbí
a kam se mohou odebrat, když potřebují "najít vlastní místečko klidu" uvnitř
sebe. Procvičujte ve třídě "nacházení svého místečka klidu" a dovolte
dětem sdílet, co jim pomáhá. Když se dítě rozčílí, naslouchejte, vciťujte
se a pomozte mu cítit se napojené. Pak se zeptejte, jestli by mu pomohla
chvilka v Útulném koutku, aby se cítilo lépe. Jestliže si s ním potřebujete
promluvit o tom, co by mohlo příště udělat jinak, počkejte, až odejde z Útulného
koutku a bude se cítit lépe.
9. Jakmile jsou
potřeby uspokojeny, děti jsou připraveny spolupracovat. Většina "zlobení" pochází z neuspokojených potřeb
dítěte. Například dítě, které vyvádí, když stojí v řadě, může špatně
snášet přechody z jedné činnosti do druhé. Možná se potřebuje držet
učitele za ruku, když řada opouští třídu. Dítě, pro které je těžké se
rozloučit s rodiči a začne dělat potíže, bude možná potřebovat
zvláštní úkol v blízkosti učitele, který mu umožní na počátku školního dne
se napojit a cítit se hodnotné. Všechny děti potřebují častý pohyb a pro
některé může být hodně těžké klidně sedět a déle se soustředit bez
jakékoli aktivity. Může to být dost obtížné přijít na to, co dítě v dané
situaci potřebuje, ale když je budeme pozorovat a naslouchat jim, děti nám
to často samy řeknou. A naše ochota a závazek podporovat děti, aby
uspokojovaly své potřeby zdravějším způsobem, jim může pomoci jít správným
směrem po zbytek života.
10. Děti naplňují - nebo nenaplňují - naše očekávání. Děti sami sebe zrcadlí v našich
očích a předpokládají, že víme, jaké jsou. Většina rodičů má vzpomínku na
učitele, který pro ně hodně znamenal a významným způsobem ovlivnil jeho
život. S jistotou v nás tento učitel věřil a pomohl nám využít náš
potenciál.
Děkuji všem učitelům tam venku, kteří tolik dávají a významným způsobem ovlivňují životy našich dětí. Skutečně měníte svět k lepšímu.