Dovolte si netrestat

"Jsem milující matka a moje děti jsou většinou velmi hodné. Každý ale ví, že děti potřebují disciplínu. Jaký láskyplný způsob vedení doporučujete?

Přidáte se k mému průzkumu? Zeptejme se 10.000 lidí, jestli děti potřebují disciplínu. Jsem ochotná se vsadit, že v mém náhodném vzorku, 9.999 našich respondentů řeknou "Ano, samozřejmě!"

Disciplína je ale takové zavádějící nejasné slovo, tak bychom ho možná měli definovat. Ze slovníku Merriam-Webster:

Disciplína:

  1. Trest
  2. Pokyn, nařízení (zastarale)
  3. Studijní obor
  4. Cvičení, které opravuje, formuje nebo zdokonaluje mentální schopnosti nebo morální charakter.
  5. Kontrola získaná vynucením si poslušnosti nebo pořádku.

Slovo Disciplína (v angl.) původně znamenalo Instrukce (pokyn, návod) nebo Vedení a vychází ze stejného latinského kořene jako slovo Následovník (učedník). Nicméně v současnosti je tento význam považován za zastaralý a slovo dospělo do významu Trest.

Někteří lidé možná budou argumentovat tím, že děti nepotřebují ani návody a pokyny ani vedení, neboť veškeré učení vychází z pozorování a konání, ne z formálního učení. Pro účely této diskuze se ale pojďme ujednotit v názoru, že děti vedení opravdu potřebují, i když bude vycházet z toho, co děti učíme sami naším vzorem a diskuzemi. Jak jinak rozeznají červenou od modré a dobré od zlého?

Ale potřebují děti tresty? Ne. Ve skutečnosti výzkum ukazuje, že tresty vedou k dalšímu nárůstu špatného chování. Nejen proto, že děti, které zlobí, jsou více trestané, ale také proto, že děti, které jsou více trestány, budou dál v čase zlobit více a více. Výborná kniha Alfieho Kohna "Bezpodmínečné rodičovství: Od odměn a trestů k lásce a smyslu" cituje četné studie, které toto dokazují - stačí se podívat do indexu knihy na obrovský počet citací.

Pro případ, že si říkáte, že Trest je také takové nejasné slovo, slovník ho definuje jako "jednání s cílem ublížit", fyzicky či psychologicky, za účelem dát druhému co proto. To znamená, že tresty jsou efektivní pouze do té míry, pokud je dítě zažívá jako bolestné. Neexistuje nic takového jako "láskyplná disciplína", protože dítě nebude nikdy zažívat trest jako něco láskyplného.

Myslíte teď na to, že "Děti ale potřebují tresty, aby se učily!"? Pokud dítě neví, jaké chování se od něj očekává, potom potřebuje učení, aby se ho naučil.

Co když dítě opravdu VÍ, co se od něj očekává a stejně to nedělá? Pak mu něco stojí v cestě. Buď NECHCE následovat vedení rodičů anebo neumí zvládnout své pocity a proto ani své chování. To první je vztahový problém; odpovědí je posilnit vztah mezi rodičem a dítětem. To druhé je červený praporek ukazující, že dítě potřebuje pomoci zpracovat své pocity, aby je mohlo lépe ovládat. V obou případech tresty neučí tu důležitou lekci.

Ve skutečnosti tresty se dítě učí všem špatným lekcím:

  • Trest sabotuje morální vývoj dítěte, protože ho učí zaměřit se na to, jestli bude přistiženo a potrestáno, než na dopad svého chování
  • Trest dítě rozčílí, protože dítě úmyslně zraňujeme, a to mu brání vidět svou vlastní zodpovědnost, a to i ve své vlastní mysli
  • Trest podněcuje dítě ke lhaní
  • Trest dítěti nepomáhá s jeho emocemi, které vedly ke "špatnému" chování, tudíž to nezabraňuje stejnému chování v budoucnu
  • Děti odpovídají na tresty tím, že si budují hněv vůči rodičům a proto ztrácejí svou touhu "být hodní" a začínají vzdorovat

Pokud jste stále se mnou, pravděpodobně si myslíte, že "Děti ale potřebují hranice!" Souhlasím. Ale hranice neznamenají disciplínu, míněno "něco nepříjemného, aby se poučilo." Hranice jsou ve skutečnosti více efektivní v rozvoji sebedisciplíny dítěte, když jsou nastaveny s empatií. Ke změně našeho myšlení, potřebujeme změnit naše slova, takže se posuňme dál za "disciplínu." Namísto toho, pojďme vést naše děti pomocí empatických hranic.

A jak tedy stanovit hranice s empatií? Jak přejdete od trestů k láskyplnému vedení? Počítají se "poslání do svého pokoje" do trestů? A co používání důsledků? Je to velké téma a proto je to nejdelší kapitola v mé knize "Peaceful Parent, Happy Kids: How to stop yelling and start connecting. V průběhu následujících týdnů se v emailech podíváme na tyto otázky, jednu po druhé.

Do té doby - jak byste odpověděli na náš průzkum? Kdybyste věděli, že to pomůže vychovat šťastnější, více sebedisciplinované dítě, odvážili byste se nevést k disciplíně?

Kéž dnes tvoříte zázraky, velké a malé.

Požehnání, Laura

Tento článek přeložila Linda Malenovská. Napsala Dr. Laura Markham of AhaParenting.com, autorka knihy Peaceful Parent, Happy Kids: How To Stop Yelling and Start Connecting.

Líbil se vám článek?

Dostávejte emailem nové!

Pravidelně pro vás překládáme další publikované tipy dr. Laury. Zaregistrujte se k jejich odběru!